| |
|
Umístění výstavby |
 |
|
|
|
Projekt |
|
Nabízíme Vám developerský projekt Šemberka,
který zahrnuje výstavbu 2 bytových
domů v lokalitě Brno - Bystrc, ul. Šemberova.
Bytové domy mají 5 nadzemních podlaží
a 1 podzemní podlaží
a jsou vybaveny
výtahem. Projekt Šembera zahrnuje
48 bytových jednotek
ve 2 bytových domech (2 x 24 bytových jednotek). Byty jsou
řazeny do kategorie 1+kk až 3+kk
s možností spojení bytů na 4+kk a
více. Každý byt má sklep, balkon nebo
terasu. V rámci 1.PP jsou sklepy,
garáže, garážová stání
a zázemí bytového domu. U bytových domů je dále
30 venkovních parkovacích stání. |
|
Celková situace se
zakreslením bytových domů |
|
Současně je Bystrc jedním z největších
brněnských sídlišť a jednou z
nejvýznamnějších městských
částí Brna. Na hladině bystrcké části
Brněnské přehrady se každoročně koná
významná několikadenní mezinárodní
soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis,
která přitahuje tisíce diváků. V důsledku toho
dochází v té době na území Brna ke
znatelným problémům v plynulosti dopravy. |
| |
|
Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se
Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece
Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo
Hitlerovu dálnici (víceproudovou silniční komunikaci protínající
Bystrc); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé
dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. Plánovaná výstavba
sídliště Bystrc II/A měla pokrývat prostor Kamechy za panelovými domy
vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu. |
| |
|
Historie |
|
Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto
místního jména začíná rokem 1373,
kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc
augustiniánskému klášteru u sv.
Tomáše. Bystrc byla součástí panství
hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století
s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z
povinností vůči veverské vrchnosti. 1. ledna 1957 byla na
základě rozhodnutí krajského
národního výboru k Brnu připojena
rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady
zahrnující vedle většiny katastru Bystrce
také západní část katastru obce
Kníničky, malou východní část katastru obce
Veverská Bítýška, jihozápadní
část katastru obce Rozdrojovice, jižní část
katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp
katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo
spravováno jako součást městského obvodu Brno VII.
1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc,
která až do 1. srpna 1976 tvořila spolu se sousedními
Kníničkami samostatnou městskou část Bystrc s
vlastním místním národním
výborem. Současné katastrální hranice
získala Bystrc při radikální
katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let
20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje
vedle téměř celého původního bystrckého
katastru také jižní část původního
katastrálního území Kníničky,
většinu výše uvedené východní
části původního katastrálního
území Veverská Bítýška a
jižní část výše uvedeného
cípu původního katastru Chudčic. K 1. srpnu 1976 byl
zrušen místní národní výbor v
Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému
obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si
občané obou bývalých obcí vynutili
vytvoření novodobé samosprávné
městské části Brno-Bystrc |
  |
|
|
